Zpět

Třídění odpadů má smysl

16. 12. 2014

Říká se, že se tříděný odpad z barevných kontejnerů stejně sype na skládce na jednu hromadu. Opravdu? Těžko říci, odkud se tento mýtus vzal, ale už při prvním zamyšlení musí být jasné, že nemá s realitou nic společného. 

  • Recyklované materiály jsou důležitou surovinou, která je pro zpracovatele zdrojem zisku
  • Recyklaci odpadu zajišťují konkrétní firmy, ne nějací anonymní „oni“, kteří by snad z lenosti všechny odpady opět smíchali a vyhodili na skládku
  • Představa, že by vytříděný odpad bez užitku někdo vyvezl na skládku (a nechal si ujít zisk ze zpracování a prodeje) je v rozporu se zdravým rozumem

Vytříděný odpad je totiž cennou komoditou, se kterou je možné dále obchodovat a průmysl zpracování odpadů dává práci a obživu velké spoustě lidí. Představa, že by si zpracovatelé odpadů nechali hodnotný materiál vzít a bez užitku vysypat na skládku je v naprostém rozporu s realitou. Ani provozovatelé skládek by nebyli rádi, že se jim omezená kapacita jednotlivých úložišť plní i materiálem, který chtějí jinde výhodně zpracovat.

Plasty neškodí, ale pomáhají

Pokud přijde řeč na plasty, lidé naladění na téma ochrany přírody často zbystří. Často plasty považují za zlo, které by se mělo zakázat. Přitom je jejich hromadná aplikace ve spojení s moderními technologiemi natolik spjatá s rozvojem průmyslu a společnosti, že cesta zpátky k původním materiálům (stavebním, obalovým, izolačním) je právě tím, co by bylo ekologickou pohromou. Směrem, kterým by se vývoj měl ubírat, není zákaz plastů, ale neustálá snaha o zvyšování podílu recyklace na úkor skládkování.

Třídění odpadů - sklo

Kolem ekologické povahy skleněných obalů na nápoje koluje řada pověr. Smysluplným ekologickým řešením jsou ovšem jen v případě, kdy ke konzumaci nápoje dochází v místě výroby, nebo v rozumné dojezdové vzdálenosti v řádech prvních desítek kilometrů. Pokud totiž enormně těžké skleněné obaly vozíte nákladním autem na větší vzdálenost (a zpátky k novému naplnění), ekologický efekt opakovaného plnění se maže. Využití plastů (a důsledné třídění plastů k recyklaci) je pak paradoxně ekologičtější variantou kvůli jejich nepatrné hmotnosti. Fotografie: David Tames

Víte že: z 1 kg skla se dají vyrobit 3 litrové láhve, kdežto z 1 kg plastu lahví 20? Podobný poměr ve hmotnosti obalového materiálu najdete u celé řady dalších klasických materiálů a jejich plastové varianty. Plasty snižují hmotnost výrobků, jejich obalů i dopravních prostředků, které je vozí. Žijeme ve století, kdy náklady na dopravu zásadním způsobem vstupují do ceny zboží a samotná doprava je i jednou z největších ekologických hrozeb. Odlehčením výrobků, jejich obalů, i samotných dopravních prostředků činíme krok správným směrem – směrem k úsporám.

Smyslem udržitelného vývoje není plasty odbourat a vrátit se k těžším materiálům, ale zvýšit efektivitu jejich využití na konci životnosti, podpořit třídění plastů.

Jak vypadá naše pověstně dobrá statistika?

Proti častému (a chybnému) názoru, že je naše země v recyklaci sto let pozadu, je často slyšet názor, že v recyklaci plastů naopak patříme k naprosté špičce. Jak to tedy je? Přikládáme graf převzatý zprostředkovaně od společnosti Plastics Europe:

Třídění plastů v evropském kontextu 

V grafu zleva doprava jsou zastoupeny zelenou barvou recyklace plastů, oranžovou spalování s komunálním odpadem a červenou skládkování. V horním boxu jsou zastoupeny země, kde je skládkování všeobecně zakázáno zákonem. Co je patrné na první pohled? Že si v míře druhotného zpracování plastů vůbec nestojíme špatně. Pouze u nás, proti jiným zemím, velmi vázne výstavba spaloven. Zdroj:stavba.tzb-info.cz

Zvýšení podílu spalování odpadních plastů se nevyhneme

Trendem moderních zemí je omezení a upozadění skládkování jako takového a snaha o maximální využití odpadu jako druhotné suroviny, nebo jako zdroje tepla ve spalovnách. Moderní spalovny jsou technologicky vyspělými zařízeními, kde spalování i problematických odpadů probíhá při velmi vysokých teplotách a obecně takovým způsobem, který se dá označit jako ekologický. V současnosti v České republice fungují tři spalovny komunálního odpadu (Praha, Brno, Liberec) a pokud se má objem skládkovaného odpadu výrazně snižovat, bude toho docíleno právě jen vybudováním dalších spaloven.

třídění odpadu za hranicemi

Třídění odpadu v cizině vypadá úplně stejně jako u nás (až na naprosto rozdílnou barvu symbolů, pozor), a zveřejněný graf napovídá, že po stránce třídění plastů jsme minimálně stejně úspěšní, jako evropská špička. Stále nicméně zbývá velký díl nevytříděného odpadu, který míří na skládky a časem bude kvůli nové legislativě pravděpodobně končit ve spalovnách. Fotografie:Michael Fawcett

Podporou a aktivním přístupem k třídění odpadů a zejména k třídění plastů dělají občané České republiky velkou službu nejen zpracovatelskému průmyslu, který dává práci velkému počtu dalších lidí, nejen přírodě, ale hlavně sami sobě.

Jak vypadá zpracování plastů ve společnosti Puruplast?

Vytříděný plastový odpad je zdrojem pro výrobu tří produktů žádaných na trhu zpracování plastů. Jedná se o:

Procesy drcení, mletí a tepelného zpracování jsou veškeré tříděné plastové odpady zpracovány do jedné ze tří forem využitelných k opětovnému zpracování. Zdrojem materiálu není jen tříděný plast z komunálního odpadu (plastové výrobky, obaly, fólie), ale i odřezky, přetoky a nedolisky přímo z výroby plastových tvarů.

třídění plastů má smysl

Třídění plastů má smysl. Efektivní práce s touto druhotnou surovinou totiž znamená jejich mnohonásobný návrat do používání, místo cesty na skládku nebo do spalovny. Fotografie: mbeo

Plast je před svým úplným znehodnocením schopen projít několika „životy“ po recyklaci. Pomozte jej udržet v procesu využití a následné recyklace tím, že budete třídit odpad.

Další články