Koloběh vody v krajině a nahrazení pevných povrchů zatravňovací dlažbou

Použití zatravňovací dlažby na parkovací místa a obslužné komunikace nejen výrazně šetří náklady na stavbu, ale je šetrnější i ke krajině a jejímu přirozenému vodnímu cyklu. Kromě pojezdových ploch se zatravňovací dlažba hodí i ke zpevňování upravených svahů a na všech místech pomáhá přirozenému vsakování dešťové vody a minimalizaci eroze.

Obsah

1. Jak probíhá v přírodě nerušený krátký koloběh vody
2. Jakým způsobem je vodní koloběh narušen v kulturní krajině
3. Aglomerace a odtok dešťové vody
4. Zatravňovací dlažba jako plnohodnotná pojezdová plocha

Člověk v průběhu osidlování krajiny měnil její charakter pro své účely bydlení a zemědělství, později i dopravy. Přirozené procesy lokálního významu, jako je tak zvaný malý vodní cyklus, byly závažně narušeny a výsledkem jsou změny podnebí regionálních měřítek, jako jsou nepravidelné srážky, sucha nebo záplavy. Vracet krajině její původní vzhled je velmi nákladné a většinou i nemožné. Nabízí se tedy alespoň varianta minimalizovat další škody při zakládání nových staveb.

Jak probíhá v přírodě nerušený krátký koloběh vody

Kromě tak zvaného dlouhého koloběhu, který zahrnuje odpařování vody nad oceánem a dešťové srážky nad kontinentem, hraje nemalý vliv na lokální klima i oběh krátký, kdy dochází k odpařování vody i srážkám v jednom regionu nad pevninou. K odpařování dešťové vody dochází jednak bezprostředně po dešti, jednak z listů zeleně procesem zvaným evapotranspirace, čili díky dýchání rostlin a výparům z půdy. Efektivní zapojení krátkého vodního cyklu vede k častějším a mírnějším srážkám, tedy něčemu, co hned na první pohled dnešnímu počasí chybí.

Podle povahy rostlinného krytu i povahy dešťových srážek se určitá část srážkové vody odpaří zpět do atmosféry, část se vsákne do země a část odteče po povrchu směrem k nejbližší prohlubni nebo vodní ploše. Všechny tři cesty mají v přírodě svůj význam – odpařování pro krátký vodní cyklus, vsakování pro tvorbu podzemní vody a zásobování místních vodních toků, povrchový odtok s určitou mírou eroze potom formuje reliéf krajiny už od dávné historie.

Jakým způsobem je vodní koloběh narušen v kulturní krajině

Kulturní krajina se svojí ornou půdou, meliorací a narovnanými vodními toky trpí sníženou schopností vodu zadržovat. Dochází ke zrychlenému odtoku a vysychání, nedostatečné tvorbě podzemní vody a zvýšené erozi. Vedle těchto dlouhou dobu diskutovaných problémů vzniká v posledních desetiletích ještě další: rychlý rozvoj dopravy a nutnosti parkování s sebou nese obrovské množství zpevněných a nepropustných ploch komunikací a parkovišť. 

Aglomerace a odtok dešťové vody

Moderní aglomerace s množstvím nepropustných ploch při každém dešti odvádějí do kanalizace neskutečné množství dešťové vody. Pokud je vedena přímo do vodního toku, představuje jednorázové spláchnutí znečištěných povrchů zátěž pro vodní organismy. V případech, kdy je dešťová voda vedena do městské kanalizace a do vodárny, její čištění znamená finanční náklady a není divu, že městské vodárny dlouhodobě lobují za vyšší zpoplatnění stočné vody. Každoročně dochází k záboru orné půdy v okolí měst a budování rozsáhlých průmyslových a logistických center včetně rozsáhlých parkovišť. Zejména na velkých plochách parkovišť a přilehlých obslužných komunikacích se nabízí místo betonu nebo asfaltu použití zatravňovací dlažby s množstvím výhod.

Zatravňovací dlažba jako plnohodnotná pojezdová plocha

Správně položená zatravňovací dlažba nabízí pevnostní vlastnosti betonového nebo živičného povrchu, ovšem za zlomek ceny a se zachováním přirozenějšího vzhledu a vsakování srážkové vody. Pokládka zatravňovacích dlaždic probíhá na zhutněné podloží a několik štěrkových vrstev různých frakcí, podobně jako jiné zpevněné povrchy. Tím je zajištěna její funkce i při vysokém zatížení, na parkovištích, příjezdových cestách, nebo třeba v kolejišti.

Parkovací stání ze zatravňovacích panelů je na první pohled k nerozeznání od obyčejného trávníku.

Umístěním zatravňovací dlažby na propustné štěrkové lože a jejím zatravněním navíc vzniká povrch blízký přírodnímu travnímu pokryvu, pouze zajištěný proti erozi. Dešťové srážky se z velké části vsakují celou jeho plochou a významně tak klesá objem vody, kterou je potřeba odvádět do kanalizace.

V místech, kde může docházet k drobným únikům ropných produktů, což jsou typicky parkoviště a frekventovanější cesty, je doporučeno obsyp zatravňovacích dlaždic doplnit o speciální adsorbční materiál, který tyto úniky bezpečně eliminuje.

Další články z poradny

• Dlažba před garáž
• Zpevnění svahu
• Pojezdové plochy, odvodnění a koloběh vody
• Srovnání zatravňovacích dlaždic s betonovou a zámkovou dlažbou
• Pokládka zatravňovací dlažby

Naše zatravňovací dlažba

• Zatravňovací dlažba - souhrnné informace a rozcestník produktů
• Puruplast E50 - nejpevnější varianta (parkoviště, zpevnění cest)
• Puruplast IG40 - domácí zpevňování povrchů
• Puruplast IG30 - nenáročné použití na zahradách nebo parcích
• Puruplast MP38 - zpevnění vodorovných ploch s lehčím zatížením

Recyklujeme a vyrábíme

V Puruplast vykupujeme plasty a vyrábíme z nich další užitečné výrobky:

• Zpracování plastů
• Výkup plastů
• Recyklace plastů
• Výroba polotovarů - plastové recykláty
• Plastové drtě
• Plastové aglomeráty
• Plastové regranuláty
• Výroba finálních výrobků
• Zatravňovací dlažba
• Kompostéry
• Plastové pytle

Autor: Puruplast